Uhrazovací povinnost družstevníka
Naše družstvo existuje tři roky. Loni se zjistilo, že předseda výboru družstvo okrádal, došlo proto k jeho odvoláni bylo na něj podáno trestní oznámeni. Letos se měly byty převádět do vlastnictví, Jenže předseda nového výboru to podmiňuje tím, že ukradenou částku my všichni splatíme. Proti tornu jsme se ohradili. a převod tak zůstává na mrtvém bodě. Je postup předsedy oprávněný?
Předseda družstva, pokud není sám statutárním orgánem ve smyslu § 245 obchodního zákoníku, nemá pravomoc rozhodnout o podmínkách převodu bytů do vlastnictví - o tom příslušný zákon nehovoří. V družstvu platí zásada, že členové neručí za závazky družstva. Stanovy mohou určit, že členové mají vůči družstvu uhrazovací povinnost přesahující členský vklad na krytí ztrát družstva, tato povinnost však nemůže přesáhnout trojnásobek členského vkladu (~ 222 obchodního zákoníku). Protože do působnosti členské schůze patří schvalovat účetní závěrku, ale také rozhodovat o rozděleni zisku nebo způsobu úhrady ztráty, musela by členská schůze rozhodnout, že členové mají uhrazovací povinnost a v jaké výši. Členská schůze však může rozhodnout i o jiném způsobu úhrady ztráty, například z nedělitelného fondu nebo z jiných volných prostředků družstva. Je nasnadě, že za zmíněné situace se může převod bytů do vlastnictví zbrzdit, a to proto, že s úbytkem členské základny po osu nevypořádané ztrátě by se zvyšovala případná uhrazovací povinnost zbývajících členů. Proto by bylo ‘Vhodné svolat členskou schůzi (V krajním případě na podnět kontrolní komise nebo písemné žádosti jedné třetiny členů družstva) za účelem prověření hospodaření družstva a vyčíslení konkrétní ztráty. Nutno mít také na zřeteli, že podezření ze spáchání trestného činu ještě nezakládá trestněprávní odpovědnost, neboť platí presumpce neviny až do okamžiku pravomocného rozhodnutí soudu.
